Zpět na úvodní stránku

Zlatý retrívr

            V uplynulém 19. století odchoval Lord Tweedmouth ze Skotska ze žlutého labradorského retrívra, irského setra a dnes vymřelého Tweed water španěla blonďatého, dlouhosrstého retrívra, který později vešel ve známost jako zlatý retrívr. Spolehlivě aportující pes s "měkkou mordou" je dnes v prvé řadě ceněným společenským psem, který může být cvičen i lovecky. Klidný, trpělivý, přesto pozorný a nikdy nudný pes je inteligentní a učenlivý. Kromě loveckého výcviku je vhodný také jako slepecký pes, pro výcvik poslušnosti, sportovního soutěžení atd. Zlatý retrívr je vyloženě přítel dětí, trpělivý a nikdy agresivní. Není obranářským psem, ale ve vážném případě zcela připraven k obraně. Středně dlouhá hladká srst se musí pravidelně kartáčovat. Lehce a s láskou vychovatelný zlatý retrívr nepřipraví těžkosti ani nezkušenému držiteli psa. Proto se řadí k nejoblíbenějším psům v anglosaských zemích vůbec a lze jej stále častěji potkat i v Německu. Přestože nepatří k "pravým" loveckým psům, na povel aportuje ulovenou pernatou zvěř nebo zajíce, ale nemá sklony k potulování nebo k pytlačení.

Rady :

•    Péče o srst:    Jestliže máte rádi oblečení v tmavých barvách, zlatý retrívr může být dráždivým společníkem. Je jedno, jak jste choulostiví, jeho měkká, plavá srst má sklon držet se látky, těžko se odstraňuje z oblečení, čalounění a koberců. Zlatý retrívr tedy bezpochyby není nejlepší pes pro neobyčejně čistotné lidi. Psi žijící ve venkovních kotcích línají dvakrát ročně, ale ti držení v bytech vytápěných ústředním topením línají průběžně celý rok. Na první pohled se to může zdát dobře zvládnutelné, zvláště u psů ustájených ve venkovních kotcích. Nicméně tyto problémy se srstí mohou být rozhodující a snadno změnit váš domácí život spojený s každodenní péčí o udržení línající srsti pod kontrolou.

•    Vyhněte se psím farmám:    Pokud je to možné, kupujte psa zásadně z dobrého, vyhlášeného chovu. Vyhněte se psím farmám a "továrnám na výrobu štěňat", které často chovají feny-matky v nelidských podmínkách a věnují minimální pozornost zdravotnímu stavu štěňat. Některé inzeráty v novinách pomáhají těmto "továrnám na výrobu štěňat", buďte opatrní, pokud půjdete pro štěně na soukromou adresu a nebudete mít možnost vidět jeho matku. Velkochovy psů pro výdělek jsou v naší zemi díky členství v mezinárodní kynologické federaci (FCI) zakázané, přesto však při nákupu štěněte buďte opatrní.

•    Jednoduchá pravidla výcviku:    Zapamatujte si všechny zásady základního výcviku a vracejte se k nim, jakmile se objeví první náznaky výchovných problémů u vašeho dospělého zlatého retrívra. Jestliže váš pes zvládl jednoduché povely poslušnosti - ke mně, sedni, lehni a zůstaň - můžete jimi výkyvy v chování okamžitě korigovat. Zlatý retrívr je plemeno, které lze velmi snadno vycvičit, má dobrou, byť omezenou schopnost vnímání jazyka. Nezatěžujte proto svého zlatého retrívra velkým množstvím informací, používejte krátká, jasná slova a povelů používejte pouze v nutných případech.

•    Přenášení na toaletu:   Nenoste psa na jeho toaletu. Pomocí vodítka jej doveďte na určené místo, anebo ho povzbuďte, aby šel za vámi. Pokud si pes zvykne, že ho přenášíte, bude to po vás i nadále vyžadovat a mohlo by se stát, že to budete nuceni dělat pořád a pes bude spokojen, jak dobře si vlastně vycvičil VÁS. 

•    Postoj při tréninku:    Při udílení povelů udržujte vzpřímený a autoritativní postoj. V žádném případě nevydávejte příkazy, pokud ležíte na zemi nebo na pohovce. Když se ocitnete v pozici na všech čtyřech, váš pes to bude považovat za jasnou výzvu ke hře.

•    Přehnané vyskakování:    Zlatí retrívři mají rádi život a ve svém nadšení mají při vítání tendenci vyskakovat na cizí lidi. Nepovzbuzujte tento obtěžující zvyk plácáním se do nohou, když na psa voláte, ale požádejte ostatní, aby se při uvítání se psem sklonili, a tak jej od výskoku odradili.

•    Rozpálené auto je smrtelné:    Přehřátí je jednou z nejobvyklejších příčin uhynutí psů. Pes se totiž potí pouze na tlapkách a jazykem, a tak teplota těla může být snižována jen dýcháním. Zlatý retrívr může uhynout během několika minut, nemůže-li z rozpáleného vozu uniknout. Proto nikdy v horkém a slunném počasí nenechávejte svého psa v autě, i když je zaparkováno ve stínu a okénko je pootevřené. Ani v chladnu neponechávejte psa na výsluní ve voze s běžícím motorem a zapnutým topením.

•    Ochrana proti úrazům elektrickým proudem:    Štěňata přirozeně žvýkají cokoliv a často i izolace elektrických drátů. Naučte svého psa, že si nesmí zahrávat s elektrickými spotřebiči. Pro snížení rizika úrazu el. proudem odstraňte všechny dráty z dosahu psa nebo je postříkejte nepříjemně chutnajícími aerosoly. Pokud je nepoužíváte, vytáhněte zástrčky ze zásuvek a pokud možno na ně připevněte ochranné kryty. Jestliže se váš zlatý retrívr přesto prokouše drátem pod proudem, neriskujte i svůj život. Nejdříve vypněte hlavní přívod elektřiny, a pak teprve poskytujeme první pomoc.

•    To je asi zhruba vše, co by nezkušení chovatelé měli do začátku vědět. Následuje několik informací a zajímavých poznatků o zlatých retrívrech.

Zajímavosti:

•    Víte , že psi jsou nejúctyhodnějšími živočichy na světě? Považují jiné druhy (lidi) za své vlastní, Přizpůsobí se vám. Vy jste jejich pánem a vůdcem. Děti jsou štěňaty vnímány jako spojenci: k malým dětem se pes chová jinak než k dospělým.

•    Víte, že štěňata žluté barvy se čas od času objeví ve vrhu štěňat jinak zcela černých retrívrů? Tato barva je následkem recesivního genu. Taková odchylka od normálního druhu je pokládána za mutaci a výsledné štěně žluté barvy je nazýváno "sportovním".

•    Víte, že plemeno zlatých retrívrů vlastní "dvojitou vrstvu" srsti? Jako by jedna vrstva nestačila. Vnější srst, tvořená dlouhými hedvábnými chlupy má ochrannou funkci, zatímco měkká ochmýřená podsada chrání před teplotními rozdíly. Je to důležité, protože povinností psa je aportovat ptactvo, obzvláště vodní, a to za každého počasí.

•    Víte, že nos zlatého retrívra se může za chladného počasí nepatrně zbarvit do růžova? Tento jev se nazývá "sněhový nos". Zbarvení je běžné a v období nástupu teplého počasí získá jeho nos opět černou barvu. Někdy starším psům zbarvení kůže na čenichu vybledne, a jak léta přibývají, postupně se jeho barva mění v růžovohnědou.

•    Víte, že nikdy nesmíte umístit štěně do výběhu pokrytého štěrkem či kamínky? Štěňata veškeré předměty notoricky přežvykují a malé, dostupné kamínky budou vesele pojídat. Veterináři mohou vyprávět o mnoha případech ze svých ordinací, kdy štěňata pozřela předměty, o nichž by se dalo jen těžko předpokládat, že je možné je spolknout.

•    Víte, že nejméně dva týdny si bude štěňátko zvykat na nové prostředí? Věnujte mu mnoho lásky, pozornosti, správně s ním zacházejte, pobývejte s ním často na čerstvém vzduchu, krmte jej tím, co má rádo, a určete mu místo, jež může nazývat svým vlastním.

•    Víte, že byste štěněti měli podávat stejnou stravu, kterou dostávalo od chovatele? Abyste mohli hned začít, měl by vám chovatel poskytnout zásoby na prvních pár dní. Třebaže není vhodné hostit štěně přílišným množstvím cukrovinek, je dobré je mít k dispozici - k přesvědčování, výcviku, jako odměnu. Ale pozor, štěně má relativně nízkou potřebu kalorií, a proto několik sladkostí může znamenat celou potřebnou denní dávku kalorií.

•    Víte, že pes, trávící čas pobíháním po tvrdém povrchu, cementu nebo chodníku, má drápky přirozeně obroušené? Nemusí se pak tak často zastříhávat, snad jenom v chladném období, kdy se pes příliš nepohybuje venku. Přesto je dobré uvyknout psa na zmíněnou proceduru již v raném mládí, aby na ni byl připraven. Někteří psi obzvláště citlivě vnímají doteky mířené na jejich tlapky. Ale pokud již mají své zkušenosti, neměli by to chápat jako ubližování.